Vyplňto.cz > Průzkumy > Archiv výsledků > Reforma vysokých škol- názor na zavedení školného
Reforma vysokých škol- názor na zavedení školného
→ Mohou Vaši podřízení pracovat z domova? Sledujete nějak, co v práci dělají a zda nedělají vedle práce ještě něco jiného? ←
(průzkum pro diplomovou práci, cca 10 minut)
Základní údaje o provedeném průzkumu
| Autor průzkumu: | Petra Včelařová |
|---|---|
| Šetření: | 26. 09. 2012 - 20. 10. 2012 |
| Počet respondentů: | 270 |
| Počet otázek (max/průměr): | 23 / 21.16 |
| Použité ochrany: | žádné |
| Zobrazení otázek: | celý dotazník najednou |
| Návratnost dotazníků: | 60,6 % |
| Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník). | |
| Průměrná doba vyplňování: | 00.07:22 |
| odpovědi & grafy segmentace závislosti zdroje dotazník citovat | |
Úvodní informace zveřejněné respondentům
Vážené studentky, vážení studenti,
před Vámi se nachází anonymní dotazník, který si dává za cíl zjistit, jaký je názor současných vysokoškolských studentů (nebo absolventů VŠ se SZZ v roce 2012) na reformu vysokých škol, zejména na zavedení školného.
Dotazník je zaměřen na zjišťování informací týkající se úrovně vysokých škol v očích studentů a jejich preferencí při výběru vysoké školy. Zajímají mě Vaše názory na současnou situaci ve školství a představy o tom, jak by reforma a úkony týkající se školného měly vypadat.
Dotazník je zcela anonymní, a pokud spadáte do výše uvedené skupiny studentů/absolventů, budu velice ráda za jeho vyplnění. Poskytnete tím cenné údaje, které budou vyhodnoceny a následně použity zejména na vypracování bakalářské práce a reportáž pro internetový portál www.centrumnews.cz. Dále budou výsledky veřejně přístupné.
Děkuji za Váš čas věnovaný vyplnění dotazníku.
Petra Čížková, DiS., studentka Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s.
Odpovědi respondentů
1. Kterou vysokou školu nyní studujete? (poslední studovaná/poslední absolvovaná)
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| veřejnou | 162 | 60 % | 60 % |
| soukromou | 80 | 29,63 % | 29,63 % |
| státní | 28 | 10,37 % | 10,37 % |
2. Jakou formu studujete? (poslední studované)
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| prezenční | 205 | 75,93 % | 75,93 % |
| kombinovanou | 56 | 20,74 % | 20,74 % |
| distanční | 9 | 3,33 % | 3,33 % |
3. Proč jste se rozhodl/a pro studium na vysoké škole?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| na základě vysokoškolského vzdělání očekávám lepší pracovní pozici | 201 | 74,44 % | 74,44 % |
| studium VŠ je pro mne prodloužení studentských let | 23 | 8,52 % | 8,52 % |
| vysokoškolské vzdělání požaduje současný zaměstnavatel | 8 | 2,96 % | 2,96 % |
| seberealizace | 2 | 0,74 % | 0,74 % |
| Po gymnáziu člověk nemá moc na výběr. | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| schopnosti pro start podnikání, kontakty | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| potřebuji získat nějaké odborné vzdělání | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| Chci být vzdělaný a zároveň dělat co mě baví. | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| po gymnáziu mi, z mého pohledu, nic jiného nezbývalo | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| chci mít dobré vzdělání, větší rozhled a navíc se chci sama rozvíjet a pracovat na sobě. | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| abych vůbec nějakou práci našla | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| mám na to inteligenci,větší blbci už vystudovali | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| bola nutná pro mé povolání | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| Celosvětový trend, větší možnost realizovat se na trhu práce, souběžně všechny výše uvedené možnosti. D8le možnost vycestování - Erasmus, Commenius, možnost podílet se na projektech Univerzity, apod. | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| chci získat znalosti | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| Po absolvování gymnázia je těžké dělat něco jiného + očekávání rodiny | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| Chtěl jsem být vzdělaný | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| chci si doplnit vzdělání a rozšířit znalosti | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| učení mne baví, rozšírím si obzory | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| osobní ambice a touha po vědění | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| chtěla jsem kvůli sobě | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| zajímá mě obsah | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| chtěla bych dělat práci, která mě naplňuje a k tomu je potřeba vystudovat tuto VŠ | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| rozšíření obzorů; studium oboru, který mě zajímá a baví | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| studium vybraného obru mě baví | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| rozšíření kvalifikace | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| vzdělání je důležité | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| studium VŠ mne naplňuje a baví | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| nestuduji VŠ | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| vzdělání je pro mne trvalou životní hodnotou | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| rozšíření odborných znalostí | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| lepší pracovní pozice a touha po vědomostech | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| vysokoškolské vzdělání je důležité pro moje budoucí povolání | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| potřeba se vzdělávat, střední škola nebyla dostačující | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| V dnešní době je titul nutností. | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| vzdělání jako hodnota | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| mám zájem o informace | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| už od základní školy jsem věděla, že chci jít studovat vysokou školu a to se mi splnilo. | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| lepší uplatnění po mateřské - stále vyšší nároky zaměstnavatelů | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| v mém oboru nemám jinou možnost (zdravotnictví) | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
4. Souhlasíte, aby studium na veřejné vysoké škole bylo poskytováno za poplatek (školné)?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [ano → otázka č. 5, spíše ano → otázka č. 5, spíše ne → otázka č. 6, ne → otázka č. 6].
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| ne | 105 | 38,89 % | 38,89 % |
| spíše ne | 62 | 22,96 % | 22,96 % |
| spíše ano | 55 | 20,37 % | 20,37 % |
| ano | 48 | 17,78 % | 17,78 % |
5. V jakém rozmezí by se podle Vás měla výše školného na veřejných vysokých školách pohybovat?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| 3 000 – 6 000 Kč za semestr | 46 | 44,66 % | 17,04 % |
| do 3 000 Kč za semestr | 26 | 25,24 % | 9,63 % |
| 6 000 – 9 000 Kč za semestr | 16 | 15,53 % | 5,93 % |
| 10 000 a více Kč za semestr | 15 | 14,56 % | 5,56 % |
6. Myslíte si, že zavedením školného lze dosáhnout lepší a kvalifikovanější úrovně vzdělání oproti současné situaci?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| spíše ne | 93 | 34,44 % | 34,44 % |
| ne | 81 | 30 % | 30 % |
| spíše ano | 59 | 21,85 % | 21,85 % |
| ano | 37 | 13,7 % | 13,7 % |
7. Myslíte si, že zavedení odloženého školného a studentských půjček umožní smazat sociální bariéry a vzniknou tak možnosti na vzdělání i pro sociálně slabší?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| očekávám, že to úplně dokonale fungovat nebude | 123 | 45,56 % | 45,56 % |
| rozhodně ne | 66 | 24,44 % | 24,44 % |
| v dlouhodobějším horizontu je to možné | 43 | 15,93 % | 15,93 % |
| ano, samozřejmě | 24 | 8,89 % | 8,89 % |
| nevím | 14 | 5,19 % | 5,19 % |
8. Využil/a byste případně studentské půjčky na platbu školného?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| spíše ne | 102 | 37,78 % | 37,78 % |
| ne | 84 | 31,11 % | 31,11 % |
| spíše ano | 57 | 21,11 % | 21,11 % |
| ano | 27 | 10 % | 10 % |
9. Co si myslíte o splácení úroků z půjčky až po ukončení studia? Může se tím zmírnit studentova finanční zátěž?
Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.
Absolvent bude od začátku zatážen úvěrem a bude pro něj komplikovanější začátek pracovní kariery
Absolvent po dokončení vysokoškolského studia pravděpodobně bude hledat zaměstnání a v případě delší doby nezaměstnanosti mu mohou vziknout potíže se splácením. Navíc se zadlužit jako student není ideální situace pro nikoho.
Aha, takže zatímco mí kamarádi s učňákem už dávno pracují a vydělávají, tak já nastoupím na VŠ a hned jsem zadlužený. Po dokončení VŠ jsem zadlužený ještě víc v době, kdy potřebuji sehnat bydlení, vytvořit rodinu atd... Tohle má být podpora vzdělání v ČR?
Aktuálně se studentova finanční zátěž zmírní, ale co do budoucna - po ukončení VŠ nesežene práci...jak bude schopen splácet půjčku? Navíc po ukončení VŠ může přijít zakládání rodiny - kde na to vezme peníze, když bude muset splácet studentskou půjčku?
Ani ne, začínat samostatný život s dluhy na krku není zrovna zmírnění finanční tíže.
ano
ano
ano
Ano
ANO
ANo
ano
ano je to dobrý nápad
ano určitě
Ano, ale po škole si chci pořídit bydlení a vzít si hypotéku, kdo to pak bude platit?
ano, ale úroky nebudpu velké, problém bude se splacením půjčky jako takové
ano, bez problemu ...
ano, část může splatit při studiu z brigád, ale záleží na podpoře z okruhu rodiny
Ano, jsem pro.
ano, souhlasím s placením úroků (školného) až když člověk má stabilní práci (tak je tomu např. v Anglii)
Ano, studium je investice, tkerá se studentovi záhy vrátí. Pokud buce moci splácet úroky až po ukončení studia, tedy již jako vydělávající, je to jasná výhoda.
ano. určitě to bude menší finanční zátěž
Asi ano, ale po skončení školy začíná svoji kariéru s dluhem a musí splácet, což není zrovna pozitivní pro čerstvého absolventa.
Celkově se stavím negativně k zavedení školného. V tomto státě by to lepší úroveň stejně nezajistilo a akorát by to znevýhodnilo sociálně slabší rodiny. Sama bych si tak asi nemohla dovolit studovat a při současném neuspokojivém stavu na trhu práce minimálně v celé Evropě si neumím představit, jak dobře by se dařilo splácet půjčku za umožněná studia. Posunula by se tak opět hranice, kdy si vystudovaný člověk může dovolit zařídit vlastní život (bydlení, rodina, kulturní vyžití atd.)
částečně ano.
Člověk vstoupí do života s dluhem, to nikdy není dobrý začátek.
do jistě míry ano
Domnívám se, že studentova finanční zátěž se tímto nezmírní. Splácení úroků z půjčky až po ukončení studia ztíží absolventovi start do pracovního a rodinného života.
Finanční zátěž to rozhodně nezmírní. Je potřeba si uvědomit, že většina mladých lidí plánuje po ukončení studia např. společný život se svým partnerem, někdy i založení rodiny. Přitom nástupní platy absolventů většinou nebývají nijak vysoké. Často stačí sotva na nájem. Jak by si pak mohli dovolit splácet půjčku na studium, bydlení a ještě zachovávat nějaký standart života ...
Finančních zátěží po studiu bude více než dost.
Jakékoli státem podporované nebo regulované půjčky na studium jsou nemorální a tedy špatné. Pouze zisk pro banky, moc pro státní byrokraty a politické body pro vládnoucí populisty.
je to dobry napad, ale to znamena ze po ukonceni skoly se student ihned dostane do takove situace, ze musi platit za pujcky, coz urcite neni idealni pro cloveka ktery zacina svuj zivot. znamenalo by to ze student musi akseptovat jakoukoliv praci se najde aby splnil sve povinosti.
Je to hloupost
Je to hnus
Jen to bude další ohromný závazek vedle toho, který stresuje absolventa nejvíc- jak si najít na našem pracovním trhu uplatnění natolik dobře placené, aby ještě mohl splácet dluhy ze studií.
Jsem pro odklad splácení půjčky jako takové. Půjčka na studium by měla být bezúročná.
Každý ať si vybere takový způsob financování, jaký mu vyhovuje. Není důvod něco nařizovat všem centrálně.
Lze na tuto otázku odpovědět ne?
Málo.
může
Může ale nemusí. Může to vést také k tomu, že student nenajde po ukončení školy pozici s odpovídajícím platovým ohodnocením a může se tak dostat do finančních potíží díky splácení úroků.
Může být řešením.
Může, ale po absolvování bude pracovat za pakatel, pokud vůbec a bude v ještě větších problémech, než za studiích.
Může, ale záleží na tom, jak brzo si poté najde zaměstnání...
Může.
Myslím si že vrámci studia a motivaci studenta by mohli být úroky třeba prominuty za předpokladu splnění určitých kritérií v studiu. Zavedl bych to v smyslu Stipendia
myslím si, že je to naprostý nesmysl
Myslím si, že je to nesmysl platit úroky po ukončení studia. Běžně člověk ukončí studium na vysoké škole ve 24 nebo 25 letech, poté si chce najít práci a mít stálý příjem na to, aby mohl řešit vlastní bydlení, případně rodinu atd. Z každé strany v dnešní době slyšíme, že bychom si měli šetřit na penzi, protože důchod nebudeme mít žádný! Příjmy a pracovní příležitosti jsou též dost omezené. Takže platit si po studiu ještě zpětně půjčku, budovat současnost a myslet na penzi s výší dnešnícho příjmů?? Nemožné!
Myslím si, že je to nešťastné řešení. V dnešní době jakýkoliv závazek ať už kontokorent nebo kreditní karta (ač nepoužívaná, jen nezrušená) zásadně ovlivní bonitu lidí a u mladých to může být velká překážka při snaze o osamostatnění se v podobě třeba vlastního bydlení a tak si nedokážu představit, že si lidé budou platit školné a začínat po absolvování VŠ s dluhem zrovna nemalým a nevím jak to pomůže sociálně slabým, když s největší pravděpodobností mohou mít s placením takovéto půjčky problémy nebo problémy i s jejím získáním. Hlavně v době kdy vysokoškoláků přibývá geometrickou řadou a naopak upadá počet lidí zajímajících se o řemesla.
myslím si, že je to pro studenta výhodné, pokud bude mít z čeho splácet úrok. Vše se odvíjí od toho zda v dnešní době sežene práci.
Myslím si, že pokud půjde o studenta ze sociálně slabší rodiny, tak na vysokou radši ani nepůjde, protože skončit studium a mít splácet půjčku za studium + nájem a další výdaje nebude zvládat a pomoc od rodičů taky nebude moci čekat.
Myslím si, že to není moc rozumné. Děti (i studenti) by se měly vést k tomu, aby si půjčovali co nejméně. Jedinou půjčku, kterou uznávám je půjčka na byt. Ono, když ten student dostuduje, tak je obvyklé, že se třeba odstěhuje od rodičů, vdá se/ožení se, pořídí si děti... a vemte si, kolik nákladů bude v horizontu těch několika málo let mít. Svatba, vybavení bytu, vybavení pro miminko atd. A do toho ještě platit školu, to by bylo pro mladé lidi neúnosné.
myslím si,že není moc dobré začínat svůj dospělácký život už z nějakým tím "dluhem" a hlavně to nevypadá ani prespektivně
myslím že ne
Myslím, že člověk po škole je rád, když si najde práci a zpočátku se naučí hospodařit s penězy tak, aby poplatil vše nezbytné a né, aby hned začal platil půjčky nebo úroky za studium...
Myslím, že start do života už je tak těžký i bez půjček na školu - najít si práci, bydlení, založit rodinu...
Myslím, že to zpomalí další start do života. Člověk bude mít dluhy již ze školy a bude mít tedy problém získat půjčku např. na bydlení.
myslim,ze ne,co kdyz absolvent nenajde praci
Na jednur stranu je to těžké, protože většina VŠ studentů odkládá plánování rodiny na dobu po ukončení studia. A samo založení rodiny dnes stojí nemalé finance. Na stranu druhou sociálně slabší mohou studovat při zaměstnání, protože dnes je nabídka tohoto studia velmi široká.
Nastoupí student do práce, musí platit živobytí a zprvu nedostává veliký plat. Otázka zní jak moc by byly vysoké půjčky?a dokdy by je student musel splatit?Finanční zátěž se zmírní při studiu,ale počká si na něj po studiu, což jít ze začátku s dluhy do obyčejného života také není dobré.
ne
ne
Ne
Ne
ne, na každý pád to bude zátěž a člověk bude zadlužení už ze studia a nebude se potom moci osamostatnit
Ne, naopak bude mít ještě horší start při nástupu do zaměstnání.
Ne, pouze to zadluží další generace. Proč bychom měli podporovat zadlužování maldých lidí ... poté se bude pouze snižovat porodnost, zvyšovat zadluženost obyvatel atd ... stát by měl naopak mladým pomoci, aby oni poté pomohli státu!
Nedomnívám se, neboť studentská půčka ještě není dostatečně právně ošetřena. Nebudu si moci de facto vybrat banku, popř. ji po roce změnit, kdyby jiná měla výhodněší podmínky, dostuduji dejme tomu ve 25 letech a budu chtít budouvat svů život - už budu zadlužená a v případě toho, že si vezmu další půčku či hypotéku - nedomnívám se, že by bylo jednoduché to splácet vše dohromady..V případě toho, že se dostanu do těžší životní situace a nebudu moc splácet - budu muset splácet aspon jiné půjčky - studentskou za mě bude chvíli splácet stát - aspoň úroky - tím se ale prodlužuje doba mé zadlužennosti. Domnívám se, že pokud by byl zákonem jasně vymezený strop školného je možné si během prázdnin či o víkendech cca 12 000 na jeden akademický rok vydělat. Ovšem e zde ještě eden problém - dostuduji např. pedagogiku a budu jako učitelka zařazena do platové třídy - dejme tomu že čistého budu mít cca 14 000/měs....za 5 let studia budu mít dluh 60 000...stený dluh bude mít student práv, který bude mít ale příjem např. 30 000/měs...je otázkou, zda mi nemělo být školné ještě paušálně nastaveno pro jednotlivé fakulty, neboť tímto může hrozit i zánik některých " ne příliš dobře placených " zaměstnání. (Např. filda ve velkém ohrožení)
nemůže, zátěž se přesune na dobu po studiu
nemyslím si, každá půjčka je v podstatě cesta do pekel, když si pak chce absolvent třeba pořídit rodinu, koupit byt atd...zbytečně už si nese jednu půjčku a další nedostane, např. na bydlení atd.
Není to špatné řešení, ale úroky budou vyšší, než kdybychom to spláceli při studiu, ale kdyby úroky byly stejné, tak myslím že by to pomohlo, ale po studiu i tak někdo nemusí hned najít práci
nepravděpodobné, po skončení studia je člověk v období hledání vlastního bydlení, reálného partnerského soužití, zakládání rodiny a splácení studentské půjčku jeho rozpočtu neulehčí
nesouhlasim
nesouhlasím s jakoukoliv půjčou během studentského života
Nevěřím pojmu 'studentské půjčky' ale hlavně spojení slov banka a výhodné (pro klienty) :-) všem bankám jde jen o jedno :-)
nevím z čeho bych to tak asi splácela, budu chtít někde bydlet a to dnes není levné,nikdo mi ani půjčku nedá na bydlení, když budu zadlužená kvůli nesmyslnému školnému
Nevím, jeslti je rozumné, potom až bude mít člověk práci, místo užívání si výplaty splácet studentská léta.
Nevím, jestli se tím může zmírnit studentova finanční zátěž, ale pokud pochází z chudší rodiny, pomůže tím určitě rodinnému rozpočtu. Navíc je věc každého z nás, jestli chceme studovat vysokou, takže si myslím, že splácení úroků z půjčky až po ukončení studia je dobrý nápad.
nic moc to nevyřeší, nakonec si to ten kdo půjčuje stejně vybere jinou formou
Nic se tím nezmírní, protože student bude mít po skončení studia dluhy a nebude mít nic,. kde bydlet, jak zabezpečit rodinu.
Obecně nepovažuji za dobrý nápad se zadlužovat.
Obrovský terno pro banky
Po skončení studia přijdou jiné výdaje hypotéka, rodina...rozhodně se tím absolventům nesníží žádná zátěž!
Po ukončení studia bude student zatížen tolika jinými úroky, že toto snížení by bylo tak jako tak zanedbatelné
Podle mě by měl platit úroky stát.
Pokud by se jednalo o úroky ze studentských půjček, pak si myslím, že by měly být rozhodně bezúročné a tudíž by splácení úroků po ukončení studia bylo zcela bezpředmětné.
Pokud možno, by měla být studentská půjčka bezúročná, aby splátky absolventa nezatěžovaly v přípravě na budování svého vlastního rodinného zázemí.
Pokud školné nebude příliš vysoké, půjček nebude třeba. Život běžného studenta stojí přibližně 8 tisíc měsíčně, tedy 96 tisíc ročně. Pokud bude roční školné 40 tis, tak se moc nezmění a speciálních půjček nebude třeba.
Pravděpodobně ano, při brzkém nalezení pracovního místa, což může být ovšem problém.
prodlužování problémů
Především si myslím, že školství by mělo být soukromé a nikoliv státní. A půjčky by taktéž měly být soukromé a nikoliv nějak státem garantované nebo jinak ovlivňované. Rozložení úrokového břemene je otázka nabídky a poptávky na svobodném trhu s takovýmto produktem.
Při studiu ano, ale po studiu rozhodně NE!
Půjčka je půjčka a pokud nebude mít student tuto půjčku možnost splatit, dostane se ještě do větších potíží, nehledě nato, že taky nemusí dostudovat (protože nato prostě nemá vědomosti, přestože složil přijímací zkoušky) a vzal si tím pádem půjčku na nic.
rozhodně a navíc stres při neúspěchu práci sehnat
Rozhodně ano, ale už když mladý člověk dostuduje je v dluhách, a co pak rodinné zázemí, rodina..mladí lidé to mají dnes s penězi velmi těžké
Rozhodně Ano. Studenti, kterí nejsou dostatečně finančne zabezpečeni prakticky nemají nárok na vysokoškolské vzdělání a tím, že budou platit i po dostudování, jsou nuceni rychle nastoupit do práce, která nevyžaduje kvalifikaci apod.
Rozhodně bych to nenechávala na dobu po ukončení studia.
rozhodně ne, budu muset splácet půjčku a nebudu si moci zařídit svůj vlasstní život z důvodu finanční nedostatečnosti
Rozhodně ne, spíše studentovi přitíží a přidělá starosti navíc!
Rozhodně se zátěž nezmírní, protože každý nemá možnost ihned nastoupit někam do pracovního poměru a splácet tak půjčku. Měl by to začít splácet až by nastoupil do práce.
Skvělý nápad.
sníží se zátěž během studia, ale pak to stejně zaplatit musí takže je jedno kdy to zaplatí.
souhlasím
Spíše ne!
Student může být během studentských let menší výdaje když by by si vzal půjčku na školné, ale zase se domnívám, že je hloupé hned co vyjde školu, aby se dopustilo zadlužení mladého člověka jen kvůli neschopnosti státu hospodařit s penězi.
Student se zadluží na roky dopředu. Vzhledem k tomu, že po studiích se chce člověk osamostatnit, pořídit si vlastní bydlení, je to hodně velká finanční zátěž do budoucna
Student si bude potřebovat vydělat do začátku na sebe, ne na splácení dluhů.
Student sice po dobu studia nic neplati, ale kdo mu zaruci, ze dostane praci? A i kdyby praci mel, zamestnavatel mu neda vyssi plat jen proto, aby mohl splacet studentskou pujcku. Myslim, ze na nekterych pozicich student ma plat tak akorar, aby poplatil vse potrebne (inkaso, jidlo, atd) a splatka pujcky by byla jen zatezi, ktera by ho mohla ovlivnit.
Studentova ano, zátěž pracujícího člověka, který zakládá nebo založil rodinu, se tím výrazně zvýší, při ztrátě zaměstnání nebo mateřské dovolené v některých případech až neúměrně, neufinancovatelně.
Studentova finanční zátěž se tímto nezmírní, pouze se oddálí a pro absolventa tak bude těžké postoupit v životě (zařídit si bydlení, rodinu atd.)
Studentova možná ano, ale do budoucna bude zadlužen a to by se nikomu dnes rozhodně nevyplatilo, každý mladý člověk má po dokončení studií co dělat, aby se sám uživil, hodlá si také pravděpodobně pořídit byt a rodinu, což jsou další finanční náklady, které by si jako zadlužený člověk již ze studií nemohl dovolit. Než by ovšem průměrný vysokoškolák splatil celou půjčku i s jistě přemrštěnými úroky, jak už to v naší zemi vždy bývá, mohl by jít rovnou do důchodu. Proto si opravdu nemyslím, že by půjčky jakkoli pomohli v této nešťastné situaci, vždyť dobře vzdělaný vysokoškolák s dobrým místem za svůj život celkově bohatě vrátí státu jeho investici do svého vzdělání na daních. Není proto nutné podtrhávat nohy vysokoškolsky studujícím placením školného, které mnohé chytré, ale bohužel nemajetné lidi, připraví o možnost studia. Protože rozhodně lepší než půjčka hned při studiích i s úroky a tudíž být zadlužen hned na počátku života, je nestudovat vůbec, člověk si pak vydělá stejně jako případný vysokoškolák, který by ze svého o něco málo vyššího platu splácel onu půjčku, u které by se pak jistě ještě zvyšovaly úroky, takže by se ten nevysokoškolsky vzdělaný člověk měl nakonec stejně lépe. Podle mne je to jen další ze způsobů jak z lidí vytáhnout peníze, které by se stejně v naší státní situaci do školství pravděpodobně ani nedostaly, musela by se zde razantně změnit vláda, aby bylo zaručeno, že se tyto peníze využijí skutečně tam kde mají, nicméně v této situaci jde pouze o mylný krok, který jen zamezí možnost studovat méně majetným občanům, což se pak ve výsledku negativně projeví a vrátí státu v menších daních...
Studentovi možná, ale po ukončení studia vstupuje do života s dluhem.
Studentovi to sice pomůže ke studiu, ale potom bude jeho start do reálného pracovního života o to těžší s dluhy.
Tak na jednu stranu ano, v rámci studentských let to pro studenta nebude taková finanční zátěž, ale po studiu může nastat, že než si práci najde, bude mít dluhy. Moc se v této problematice nepohybuji, tak doufám, že můj názor bude aspoň trochu přínosem.
těžko
To rozhodně né, spíše bude mít dluhy místo, aby si zařídil život, bude splácet a pokud nenajde práci, tak to ani nezaplatí:(
Urcite ano
Určitě může. Otázkou je, zda toho češi opět nebudou zneužívat.
Určitě se finanční zátěž zmírnit může, ale musí být vhodně navrženo splácení úroků.
určitě..
V jistém směru ano, ale kdo mi zaručí, že po dokončení studia najdu práci a budu moct půjčku splácet?
v te chvili ano
v žádném případě nesouhlasím
Vhodný nástroj
Vzhledem k současným nástupním platům absolventů, myslím, že nikoliv.
vzhledem k tomu, ze student po skole bude pravdepodobne ve veku, kdy i zacne sam resit vlastni rodinu, bydleni atd. tak je asi uplne jedno, jestli bude resit splaceni brigadou pri studiu nebo omezovanim v dalsim zivote
záleží na jeho příjmech; studentům s dobrými výsledky by se poplatek měl odpustit
záleží na rodinném zázemí
Záleží na výši úroků
zcela jistě
zmírní se tím studentova finanční zátěž, pokud najde po vystudování vysoké školy dobře placené zaměstnání
Způsob splácení je předmětem svobodné dohody mezi bankou a klientem (studentem). Stát do toho nemá co mluvit.
10. Jak jste doposud financoval/a své vzdělávání?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| pomoc rodičů, ostatních příbuzných | 186 | 68,89 % | 68,89 % |
| sám/sama | 53 | 19,63 % | 19,63 % |
| pomoc partnera/partnerky | 4 | 1,48 % | 1,48 % |
| rodiče + sám | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| sám+pomoc rodičů | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| sám a pomoci rodičů | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| sama/rodiče | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| s rodiči na půl | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| kombinace variant sama pomoc rodičů a pomoc partnera | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| částečně rodiče, částečně z vlastního výdělku | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| sama i s rodici | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| Samozřejmě mi pomáhali rodiče, já jsem přispíval svou troškou do mlýna brigádami. | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| stát | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| nejprve rodiče, pak sama | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| sama + rodiče | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| Rodiče velkou měrou - 5000/měs + brigády cca 3000/měs. | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| Vzdělání jsem měl zdarma. Tedy z daní mých rodičů. | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| sám + rodiče | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| kombinovaně, převážně sám | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| Převážně sám s občasnou pomocí rodičů. | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| pomoc rodičů, přivýdělek | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| rodiče+brigády | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| napůl: sama/rodiče | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| Rodiče i sama | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| sama+pomoc rodiny | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| pomoc rodičů a vlastní výdělky | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| bakalářské studium za pomoci rodičů, magisterské sama | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| kombinace | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| mamka a pritel. pul na pul | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| sama+pomoc rodicu | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
11. Jaký je Váš návrh na možný systém financování vysokých škol ze strany studentů? Prosím uveďte:
Nepovinná otázka, respondent mohl napsat odpověď vlastními slovy.
-
aby si studenti mohli vybrat, zda si to budou platit průběžně a nebo po skončení studia, s tím že do určitého průměru, např. 1,4 bych školné zrušila, řadu lidí by to motivovalo..
asi by se měl spíš snížit počet studentů. Uzpůsobit se trhu práce. Když si vezmete, kolik dnes je vystudovaných ekonomů, filosofů atd. Přitom tito lidé vůbec nemají na trhu práce uplatnění. Dětí ubývá, tím pádem i kvalitních studentů, ale naopak mám pocit, že počet míst na vš stále roste. Takže to vš vzdělání pak vůbec nemá smysl, pokud se na vš dostanou třeba trojkaři, občas i lidi, kteří na sš měli čtyřky.
Bez regulací ze strany státu, vzdělání je investice do budoucnosti každého jedince, snížení daňové zátěže pomůže rozvoji vzdělanosti obyvatelstva mnohem více než přerozdělovací programy, na které doplácejí nejvíce ti, kteří konkrétní službu stejně nevyužijí.
Bohužel nemám představu, jak by mohlo být studium ze strany studentů financováno. Když si však spočítám, kolik studenty vyjde dojíždění, ubytování, strava, studijní materiály a podobné nezbytné záležitosti, tak se už i tak dostávám na měsíčně docela vysokou částku, takže další finanční zátěž je v tomto směru pro mnohé vražedná.
brigády a brigády
Formou měsíčních příspěvků, v rozumné výši. I lidé, kterí nejsou dostatečně finančně zabezpečeni, by rádi studovali. Nemusí být na sociálním dnu, ale i průměr je málo na placení tak vysokého školného.
i ted je vysoka skola pro velke mnozstvi studentu nakladna, protoze si musi shanet brigady, aby vubec pokryli ucebnice, stravovani, dojizdeni, bydleni. Problem se sehnanim brigady v rozumnem casovem useku nebo na rozumny pocet hodin neni uplne snadne a prestoze nejsem primarne proti placeni, rozhodne bych vic nez rozumne unosnou malou castku platit nechtela. Na brigadach jsem od 16, abych si mohla dovolit vubec i ucebnice, stravu ci dojizdeni na stredni a vyrazne vysoka castka by mi asi zabranila v tom jit studovat dal. Dnes mi bez pracovni smlouvy navic nikdo nic ani nepujci... takze cena skolneho kolem 2000 za semestr prijatelna pro vetsinu studentu, ale vic, to by pak dovolovalo studovat jen tem bohatsim, coz by byla diskrimance.
jako dřív, ať si to dotují budoucí zaměstnavatelé
jelikož už studovat nebudu, tak se mě to netýká, ale být na studentově pozici, tak se mi to nelíbí
Již výše jsem zmínila o vlastních zdrojích studentů - brigády, apod. nebo existuje řada vyjímečných stipendií - jak ze strany VŠ, tak i např. podpora obcí a krajů...ze strany budoucích studentů...nyní dětí ze základních škol - rodiče by jim měli založit studentské spoření - 200 Kč měsíčně stačí na nějaký základ, které by si dítě poté mohlo vybrat jen na studium VŠ.
Můj názor je, že studium by mělo být bezplatné, aby měli rovné právo bohatí i chudí, když to řeknu v extrému. Maximálně poplatky za příjmací zkoušky, obstarání učebnic.
Myslím si, že veřejné školství jakéhokoliv stupně by mělo být bezplatné (proto je "veřejné", tj. pro dostupné veřejnost, pro každého člověka bez ohledu na jeho sociální situaci, věk nebo jakákoliv jiná specifika), při dodržení podmínek studia (přijímací zkouška, nepřekročení doby studia). Při prodlužování studia o dva a více let nad standardní délku mi přijde adekvátní platba nejvýše 10 000 Kč za každý započatý semestr (konkrétní výši částky bych ponechala na uvážení VŠ, případně fakulty).
myslím, že by se v první řadě měla zlepšit úroveň vysokých škol v Česku,a by byli studenti ochotní za ni platit
Myslím, že nějakou částkou by každý sttudent mohl přispět, ne však takovou, aby byla nutná půjčka a následné dlouhodobé splácení.
Například roční částka, která by se dala splácet i na 4krát.
Nefinancovat
Negativní.
Nejsem pro financovani vysokych skol ze strany studentu.
nemyslím si, že by vysoké státní (státní) školy měly být zpoplatněny. Jen v případě neúměrně dlouhé doby studia. Vysoká škola by měla být přístupná všem a ne jen movitým.
nerozumím otázce
Nerozumím otázce. Ach, to lemplovství při vytváření dotazníků.
Nesouhlasím , aby si student platil za to ,že může studovat.Právo na vzdělání má být zdarma.
nevím
Nevím
nevím
Nezaváděla bych školné, spíše je potřeba zpřísnit přijímací zkoušky a nabírat méně studentů a ne vzít každého jen proto, že z toho škola má více peněz. Také by se mělo dohlížet na kvalifikaci vyučujících a ne jim nechat naprosto volnou ruku. Pokud by nebylo zbytí a školné by se zavedlo, pak by bylo namístě zavést také na všech školách stipendium, jak tomu v současné době není.
nic lepšího než vládní návrh mě nenapadá
Od studentů vůbec, vzdělání má být zadarmo.
Odložené školné zajištěné státem bez klasické banky.
odměnování dle prospěchu studentů
Platba za semestr do 5000,-
Platit skolne, aby si toho studenti vazili... nevidim duvod proc by si par penez nemohli vydelat pres prazdniny... (asi sem nepocitam doktory, kde bych zavedla nejakou snizenou sazbu, ale mohlo by to pak byt podmineno nutnosti pracovat nejakou dobu v CR, jelikoz tedy platit skolne nemuseli- maji pres prazdniny praxed atd)
Pokud bude mít jako reakci zkvalitnění výuky, tak lze částečně akceptovat.
Pokud zavedou školné, tak se školy třeba začnou podplácet a ten chudý, který je chytrý, nbeude moct studovat a přitom na to má. Rozhodli o tom ti, kteří vystudovali za státní peníze samozřejmě.
Ponechala bych bezplatné studium do 26 let; myslím si, že klíčové je pŕedevším přestat ze strany státu poskytovat finance dle poćtu studentů. Degraduje to studium, protože školy přijímají více uchazečů, mnozí z nich na studium nepostačují a jsou pak deprimování odchodem z VŠ (přitom, by mohli nalézt uplatnění dávno jinde).
ponechat to jak to je a u spíše podpořit řemeslné studium než například ekonomy, kterých je dnes více než pracovních míst.
poplatky za opakované předměty, prodloužení studia, poplatky za poskytované materiály, popř. i zápisné
Před začátkem semestru vždy zaplatí určitou částku, kterou bude možno na žádost rozložit. Myslím, že se tím sníží počet studentů, kteří si jen prodlužují studentský život a zabírají tak místo těm, co opravdu studovat chtějí.
Především by se nejprve muselo řádně změnit vedení státu a zajistit, aby finance skutečně šly tam, kam mají. A pak by se rozhodně mělo uvažovat o mnohem menších sumách, než jaké byly navrženy, však nějakých 100-1000Kč za počátek každého roku je pořád lepší než nic (čili současná situace), ale přitom zcela únosné pro všechny studující...
Příspěvek 50% nákladů na studenta, ale ne celé částky.
Příspěvek na studium, který by nebyl příliš vysoký. A který by šel přímo univerzitě, nikoli ministerstvu
pujcka, rodice, snaha ziskat prospechove stipendium
Rovná platba za kredit
rozhodně je nutné zavést školné a s tím spojené studentské půjčky
sami, např. příjmem z brigád
Skolne ano, pak urcite lepsi komunikace mezi studenty a vedenim skoly. Zlepseni vyditelnosti zakazek a popripade jejich smyslnost.
Snížení daní, aby si lidé mohli na studium své / svých dětí našetřit sami.
Snížení nákladů na minimum. Přesunout více položek do internetové podoby.
Souhlasím s placením školného v případě, že student studuje více VŠ najednou, nebo studuje déle než je standartní doba.
Speciálně poskytované bezúročné půjčky pro studenty, by byly vhodným opatřením na financování školného.
Stát by měl financovat, pokud by někdo přetáhl min. délku studia, poté platit..
Stát by měl podporovat firmy, aby zaměstnávali studenty VŠ a ti si mohli školné platit sami.
Státní, obce..
stipendia
Student by měl mít v první řádně zajištěnou prázdninovou brigádu, sám osobně si na školné touto formou bohatě vydělám.
student se jenom zadluzí
Studenti by se neměli přímo podílet na financování školy. Splatí to univerzitě (státu) v podobě daní, až budou v pracovním poměru. Univerzita by v chodu měla být udržována státními penězi.
Studenti jako všichni občané platí daně(myšleno DPH) stát potom tyto peníze přerozděluje. Pro stát jako instutuce sestávající se z nás všech jejich občanů by měla být samozřejmost bezplatné vysoké školství. Aneb nerad platím věci 2x(specialita posledních let v našem státě).
Studenti mají rodiče. Dále mají rodinu a přátele. Pokud ani tam, tak nechť hledají jiné sponzory. Případně možnost se zadlužit nebo pracovat a studovat současně. Každopádně vysoké školy by měly být čistě soukromé a stát by neměl do trhu se vzděláním zasahovat.
Studenti si financují pobyt, jídlo, dopravu, učebnice, pomůcky, to mají ještě platit učitele?? Samozřejmě že už i tak je to těžko únosné!
studentská půjčka
studentské půjčky garantované státem, které studenti začnou splácet až dosáhnou určité výše příjmů
studuji veřejnou školu, tak chci studovat zdarma. kdybych měla peníze na placení, tak půjdu na soukromou, kde mám následnou promoci jistou. produktivní lidé platí daně a z toho se má poté vyplácet veřejný sektor.
školné jako na soukromých školách, postupná privatizace veřejných škol
školné semestrální např. do 2000,-, stipendia, odpoštění školného soc.slabým rodinám při dobrých výsledcích studenta
Školy by měli radši nabírat méně studentů, ale nechat současný systém. Už tak stojí studium dost peněz připočte-li se doprava, ubytování v jiném městě, jídlo...
Ti co na to mají, ať si školné platí, pro ostatní systém úlev pro soc. slabé.
Úplně normálka, co to je za otázku? To je jako byste se mě ptal, jaký je můj návrh na systém financování restaurací ze strany tam obědvajících.
ústava zaručuje bezplatné vzdělání - nesouhlasím s poplatky
v podobě školného, zavedla bych podobné jako je na VOŠ 3000-5000 Kč za rok
Veřejné vysoké školství zůstane i nadále bezplatné, pouze v případě, že studen opakuje zkoušku či prodlužuje studium se platí...
vhodnější by byl nějaký motivační systém - například poplatky za opakování předmětů; nebo kdyby se školné snižovalo s prospěchem (tzn. horší studenti by zjednodušeně řečeno platili za studenty lepší), také by se školné mělo lišit podle oborů - na technické obory, medicínu apod. by školné bylo nižší; školné, navrhované v současné podobě, kdy nemá žádný účel, kromě látání děr ve státním rozpočtu je dle mého názoru nevhodné
vysoke skoly musi financovat stat. samozrejme pokud chce nekdo studovat na soukrome tak by mel mit i tuto moznost
zápisné
zohlednit poptávku po absolventech daných oborů - psychlogie, gender studies a pod, kde odborníci potřeba jsou, ale méně než kolik jich vychází z VŚ zatížit vyšším školným než např. chemii nebo technické obory. Propracovaný systém prospěchových stipendií - tak, aby např na humanitních oborech (zjednodušeně méně potřebných - viz nahoře) na veřejných školách zůstávali jen ti, kteří jsou v daném oboru skutečně nejlepší. Dále při stanovení školného zohlednit i náklady na pomůcky nutné pro studium - literatura potřebná ke studiu ekonomie je levnější než např. anatomické atlasy. obávám se, že správné nastavení tohoto systému je v podmínkách čr téměř nemožné.
žádné polatky pro obačany ČR
Žádný návrh mne nenapadá.
žádný návrh nemám, nejsem pro financování ze strany studentů
12. Při výběru vysoké školy dáváte přednost spíše:
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| veřejné | 225 | 83,33 % | 83,33 % |
| soukromé | 37 | 13,7 % | 13,7 % |
| státní (policejní, vojenské) | 8 | 2,96 % | 2,96 % |
13. Prosím, stručně uveďte důvod své volby:
Povinná otázka, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| finance | 4 | 1,49 % | 1,48 % |
| kvalita | 3 | 1,12 % | 1,11 % |
| - | 2 | 0,75 % | 0,74 % |
| lepší úroveň | 2 | 0,75 % | 0,74 % |
| Neplatí se | 2 | 0,75 % | 0,74 % |
| Soukromé školy u nás stále nedosahují takové úrovně a kvalitní výuky jako školy veřejné. | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| Rovnoprávnost mezi studenty. | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| Prestiž a kvalita výuky. | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| finanční důvody | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| kvalita studia, přístup ke studentům, hezké prostředí, | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| ostatní odpovědi | 250 | 93,28 % | 92,59 % |
14. Při výběru vysoké školy je pro Vás rozhodující - seřaďte od nejdůležitějšího aspektu (1) po nejméně důležitý (8):
Povinná otázka, respondent musel u každé z nabízených odpovědí určit jedinečné pořadí.
| Odpověď | Průměrné pořadí | Rozptyl |
|---|---|---|
| úroveň poskytovaného vzdělání | 2.17 | 2.541 |
| výše poplatků spojených se studiem | 4.081 | 4.171 |
| uplatnění absolventů na trhu práce | 3.167 | 3.198 |
| pověst a dobré jméno školy | 3.967 | 2.877 |
| je-li škola státní, veřejná nebo soukromá | 4.837 | 4.551 |
| návaznost bakalářských studijních programů na magisterské a další | 5.233 | 2.601 |
| stipendium | 7.011 | 1.774 |
| dobrá dostupnost do místa výuky | 5.533 | 4.597 |
15. Myslíte si, že má Vaše současná vysoká škola (poslední studovaná) dostatek studijních materiálů, pomůcek, kvalitních vyučujících a dobré studijní zázemí?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| spíše ano | 120 | 44,44 % | 44,44 % |
| ano | 83 | 30,74 % | 30,74 % |
| spíše ne | 47 | 17,41 % | 17,41 % |
| ne | 20 | 7,41 % | 7,41 % |
16. Pokud byste měl/a znovu možnost volby, vybral/a byste si stejnou vysokou školu jakou nyní studujete?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| ano | 104 | 38,52 % | 38,52 % |
| spíše ano | 91 | 33,7 % | 33,7 % |
| spíše ne | 49 | 18,15 % | 18,15 % |
| ne | 26 | 9,63 % | 9,63 % |
17. Máte pocit, že se projednávání jednotlivých kroků reformy dostatečně opírá o potřeby a názory studentů?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| spíše ne | 153 | 56,67 % | 56,67 % |
| ne | 95 | 35,19 % | 35,19 % |
| spíše ano | 16 | 5,93 % | 5,93 % |
| ano | 6 | 2,22 % | 2,22 % |
18. Myslíte si, že by se do oblasti školství mělo zapojit více soukromých subjektů?
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| spíše ne | 93 | 34,44 % | 34,44 % |
| spíše ano | 88 | 32,59 % | 32,59 % |
| ano | 47 | 17,41 % | 17,41 % |
| ne | 42 | 15,56 % | 15,56 % |
19. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání:
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| střední s maturitou (nyní studuji na VŠ) | 133 | 49,26 % | 49,26 % |
| bakalářské | 63 | 23,33 % | 23,33 % |
| vyšší odborné (nyní studuji na VŠ) | 36 | 13,33 % | 13,33 % |
| magisterské | 33 | 12,22 % | 12,22 % |
| vyšší odborné | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| VOŠ, nyní absolvent Bc. | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| bakalářské (nyní studuji na VŠ) | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| základní | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
| doktorandské | 1 | 0,37 % | 0,37 % |
20. Kraj, ve kterém studujete vysokou školu (poslední studovaná):
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| Jihomoravský kraj | 83 | 30,74 % | 30,74 % |
| hlavní město Praha | 63 | 23,33 % | 23,33 % |
| kraj Vysočina | 59 | 21,85 % | 21,85 % |
| Moravskoslezský kraj | 18 | 6,67 % | 6,67 % |
| Olomoucký kraj | 9 | 3,33 % | 3,33 % |
| Zlínský kraj | 7 | 2,59 % | 2,59 % |
| Plzeňský kraj | 7 | 2,59 % | 2,59 % |
| Pardubický kraj | 7 | 2,59 % | 2,59 % |
| Jihočeský kraj | 6 | 2,22 % | 2,22 % |
| Královéhradecký kraj | 5 | 1,85 % | 1,85 % |
| Ústecký kraj | 4 | 1,48 % | 1,48 % |
| Liberecký kraj | 2 | 0,74 % | 0,74 % |
21. Kraj, ze kterého pocházíte (trvalé bydliště):
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| Jihomoravský kraj | 57 | 21,11 % | 21,11 % |
| kraj Vysočina | 57 | 21,11 % | 21,11 % |
| Moravskoslezský kraj | 32 | 11,85 % | 11,85 % |
| hlavní město Praha | 29 | 10,74 % | 10,74 % |
| Zlínský kraj | 17 | 6,3 % | 6,3 % |
| Pardubický kraj | 15 | 5,56 % | 5,56 % |
| Jihočeský kraj | 13 | 4,81 % | 4,81 % |
| Středočeský kraj | 12 | 4,44 % | 4,44 % |
| Královéhradecký kraj | 9 | 3,33 % | 3,33 % |
| Liberecký kraj | 8 | 2,96 % | 2,96 % |
| Olomoucký kraj | 6 | 2,22 % | 2,22 % |
| Ústecký kraj | 6 | 2,22 % | 2,22 % |
| Karlovarský kraj | 5 | 1,85 % | 1,85 % |
| Plzeňský kraj | 4 | 1,48 % | 1,48 % |
22. Pohlaví:
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| žena | 212 | 78,52 % | 78,52 % |
| muž | 58 | 21,48 % | 21,48 % |
23. Váš věk:
Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí.
| Odpověď | Počet | Lokálně % | Globálně % |
|---|---|---|---|
| 21 – 25 | 182 | 67,41 % | 67,41 % |
| do 20 let | 35 | 12,96 % | 12,96 % |
| 26 – 30 | 30 | 11,11 % | 11,11 % |
| 31 – 35 | 13 | 4,81 % | 4,81 % |
| 36 a výše | 10 | 3,7 % | 3,7 % |
Citace
Výsledky průzkumu podléhají licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko
Poznámky:
1) Globální procenta se počítají s ohledem na celkový počet respondentů, lokální četnost bere potaz pouze respondenty, kteří danou otázku zodpověděli.
2) U otázek typu "seznam - alespoň jedna" si mohli respondenti zvolit více odpovědí, proto součet procent u jednotlivých odpovědí nemusí dát dohromady 100 %
3) Na povinnou otázku musí respondent zodpovědět pouze v případě, kdy mu je zobrazena. Dotazník může obsahovat skoky mezi otázkami, takže lze na základě určitých odpovědí některé otázky přeskakovat.
4) Tato funkce je zatím v testovacím stadiu a je určena spíše pro zábavu - mějte na paměti, že může zobrazovat i nesmysly. V tomto momentě probíhá pouze automatická analýza dvojic výroků, zavislosti kombinací výroků můžete zatím sledovat pouze prostřednictvím funkce zjišťování závislostí odpovědí.